čtvrtek 7. ledna 2010

Tak jak?

Je 7. 1. a já jsem dnes udělala zkoušku z polské morfologie a včera zápočet z francouzské morfologie. Zkouškové je v plném proudu a mně už zbývá jen zápočet z českého jazyk (mimochodem, nedal ho asi nikdo!!!). Ale co se nestalo… opět jsem jaksi lehce nachlazena a musím to pořádně vyležet. Ok, tak já teda ležím, popíjím horký čaj s medem a citronem a přemýšlím, jestli si dám k večeři česnek (asi jo). Bolest v krku je docela pekelná, celková únava docela pochopitelná, když jsem se učila na zkoušky. Takže musím připustit, že chápu, že na mě skočil bacílek… Ale já mu to nedaruju! „Proležíme v posteli celou neděli!“ a nejen neděli, celý víkend!!! V pondělí mě ovšem čeká rodinná večeře, kde se samozřejmě všichni pohádáme, v úterý si zajdu zapsat zápočty do indexu (aspoň něco pozitivního) a ve středu zápočet z češtiny…
Každopádně v pátek… V Pátek! V PÁTEK!!! To bude něco! Spatřím ji, princeznu v temně rudých šatech (budeme spolu ladit), s úsměvem na tváři a zmatkem v hlavě (to bude zapříčiněno tím, že nebude vědět, komu se věnovat dřív, že se jí v hlavě objeví výhružné nápisy PŘIHLÁŠKY NA VŠ a MATURITA a taky možná na tom všem bude mít podíl i alkohol, který povzbudí a dodá odvahu – to se tak dělává)…
Jak tak o ní píšu… Jak dlouho jsem ji neviděla? Věk? Dva věky? Tři? A i kdyby ne, tak mi to tak aspoň přijde! Začalo to mou nemocí, pak byly Vánoce, Silvestr, zkoušky a teď zas nemoc… Není to fér… Ale život neví, co to znamená „fér“… Tak jo, chybí mi její potrhlosti, pubertálnosti, povrchnosti… chybí mi ona… Akorát se teď asi nějak míjíme. Neb si já nedokážu udělat čas na své nejbližší?
A jen tak mimochodem – už mi jde hlava kolem z toho, jak to vypadá u nás doma. Kdo se stěhuje, kdy se stěhuje, jak se stěhuje, kam se stěhuje, s kým se stěhuje… Fakt mě to nebaví… Chci bydlet sama nebo s mým milým (který o tom ale nestojí)… Všechno je to tak složité a já se chci zase zachovat tak, abych byla „ta hodná“… A chci mít nějaké „doma“…

A tak jde život dál… a příští pátek JI uvidím!!! Jupí!!!

P.S.: ..buď mumú… (já se snažím)

Žádné komentáře:

Okomentovat