Čarovný čtvrtek

Och, jak málo stačí k příjemnému dni!
Příjemné večerní posezení s kamarádkami - u čajíka, šušenek a podobných radostidávačů...
Malilinkaté flirtování přes ICQ - ale opravdu malilili....linkaté! Víc si přece nedovoluji...
Čtení děl lorda Byrona u teplého topení, s vůní bergamotu...
Blbnutí po ICQ - aneb rozhovor s kosákama...
Minutkové setkání s "motýlkovou" a její dar - MEGA-DAR!

...

Srdcová královna v černobílé...
Královna srdcí? Svět není černobílý...
Vládnou královny srdcím? Kolik je na světě královen? Jsem i já Královna?
...tak aspoň princezna...
...prosim...

Světe, slyš!

Myslela jsem, že horší už to být nemůže... Chyba...
...
Nejhorší to je, když se děje něco škaredýho přátelům a blízkým a milovaným...
...
Svět může být nefér - ale pro mě osobně je lepší, když je nefér vůči mně a mé přátelé nechává na pokoji...
Slyšíš, Světe?!?!?!
...
Fyzická bolest je odporná. Psychická ještě víc. Bolest je hnus... Nemám ráda, když někdo trpí... a já nemůžu nijak pomoct...
...
Světe... nepůsob jim (nám?) tu bolest!
...

DEBIL!!!

Kdo? No já! Kdo jiný...
Jsem prostě příliš ve svých snech a iluzích a zapomínám na to, že realita je docela jiná... Že své problémy si každý musí řešit sám a nezatěžovat tím ostatní, že princové na koních prostě už nejsou, že není dobré snít a představovat si věci dopředu a že důležitý je hlavně život, který žijeme a ne ten, o kterém sníme... (i když je tisíckrát krásnější, je prostě nereálný, neskutečný, nemožný!)...
...Prostě jsou lidi, kteří se milují a jsou naproto odlišní... A tak se občas v něčem neshodnou... Ale je krásné, když pak každý řekne svůj pohled na věc a můžou se od sebe něčemu novému přiučit... Jen... někdy jsou hádky bolestivé... (spíš vždycky a tím spíš, když je to opravdu osoba velmi blízká)...
A tak jsem zjistila, že se v nečem taky musím krotit a že můj pohled není jediný ani nejlepší...
P.S.: Láska vítězí! (snad)

Zase...

...jsem změnila vzhled blogu. A proč ne? Už je podzim, za chvilku zimu, tak jsem to stylizovala do zimních barev - modrá, šedá, černá a bílá... Jednoduchost...

...jsem byla po dlouhé době se Zazou! A dobře jsem udělala, jelikož to bylo fajn! Posezení U Davida, pokec a do toho jukebox, který jsme nacpaly těmi nej písněmi (Iggy Pop, Horkýže, Ramones, ...)!!!

...jsem byla s Rog! S tou malou denní múrou a nočním motýlem... Ukrátily jsme si chvíli v Kratochvíli, napily se Yogiho a pojedly toustíky a Kratochvilnou směsici... Takové večery mi chyběly - s ní, s čajem, v poklidu...

...jsem byli v Tršicích... no comment...

...jsem byla na astrologické přednášce!!! Mé nadšení trvá a cítím, jak jsem něco takového potřebovala... Jsem ráda, že jsem tam šla!!!

...je třeba nějak ukončiti přísvěk a tak ho prostě jenom ukončuju a zas někdy něco písnu - a to mě přivádí na myšlenku, proč sem vlastně něco pořád píšu? Koho to zajímá?... Ale to rozeberu asi jindy...

P.S.: Zas tvořím...

Výlet!!!

Konečně!!! Konečně jsem se odhodlala a vyrazila!!! Z Olomouce až do Plzně, no páni! Nikdy jsem si nemyslela, že se do Plzně někdy podívám... jenže vše je jinak (tak už to bývá) a v Plzni teď bydlí Míšička! A tak jsem dojela!

Musím přiznat, že byteček mají naprosto úžasný! Malý, útulný, zabydlený, je z něj cítit láska a pohodlnost... navíc ta překrásná postel a skříň, krasné knihy v knihovnách a úžasný spořič obrazovky na PC, který jsme měli místo filmu :D

Plzeňský park je nádherný a skýtá mnohé možnosti - my jsme si vybrali povalování se v trávě, hraní pexesa a užívání si hobitích slastí (pitka, žranice, procházky...)...

Čajovnička Seraf je oko-uzlující!!! Ano, párkrát vypadnul proud, ale nijak moc to nevadilo. Názvy v nabídníku byly velmi lákavé.

Celý pobyt u Míši a Míši (u ní a u něj) byl velice isnpirativní a já doufám, že nebyl poslední...

Každopádně - Míšo a Míšo, jste velice vítáni i u nás v Olomouci!!!

Zpátky jsem se stavila v Praze... Přece bych se nemohla nestavit u Jířušky!!! Byly jsme spolu jen pár hodin, ale skvěle jsme si to užily, udělaly nákupy v užasném obchodě (This&That - doporučenou Míšou) a pořád jsem si povídaly a povídaly a povídaly... a najednou jsem musela odjet... Však se neboj, drahá, já se zase objevím a třeba na delší dobu a třeba jenom kvůli tobě!!! :)

Zkrátka, ten víkend plus to volné pondělí, to bylo něco úžasného a krásného... Někdy to zopakuju...

...a ve vzduchu je cítit zima...

Dějí se věci... především škola... potom taky podzim... a dokonce jsem ve vzduchu ucítila i zimu... takovou tu vůni, která je předzvěst mrazíků, jinovatky, ledových květů od Jendy Mráze na oknech... tak to vonělo vždycky v Huzové...
Mimochodem - byla jsem tam! V Huzové! Můj milovaný jel se mnou... Nu, nostalgie byla (trošičku)... Celkově to byl hezký den, ten náš krásný státní svátek... Strávila jsem ho jen s Ním! Nejdřív jsme jeli na Kopeček - do Roklinky, do Lošova, pak jsme byli Kyselce a dělali kraviny a chodili v potůčku po kamenech a skákali a snili a představovali si a vzpomínali (bylo to jako když jsme byli malí a jezdili jsme na Rabštejn - tatínci na skalách, maminky u ohně vařily oběda a děti si hráli ve vodě, přeskakovali z kamene na kámen, hledali ty nejkrásnější oblázky... ach, to bylo Dětství...). Dali jsme si obídek, jeli jsme do Huzové a pak do Rudy, kde jsem potkala pana profesora Hanáka s jeho rodinkou (a ta malá stvoření, čili děti, byla fakt rozkošná!), byla tam krásný výhled a hlavně - byl to poslední den, kdy krásně svítilo sluníčko a bylo teplo (další den už bylo zataženo...)!
Byl to naprosto překrásný den, po kterém jsem byla tak příjemně unavená... a musím přiznat, že mi léto asi chybí... bude se mi stýskat po sluníčku, teplu, zelené barvě...
Leč, bílá taky není k zahození!!!