Další semestr

Začala škola. Celý táden už byla, můj milý měl celý týden odpolední, celý týden jsme se neviděli, celý týden jsem měla příšernou náladu. Neměla jsem na nikoho náladu, nejraději bych někam zalezla a sama si někde přemýšlela.. Na žádný dav jsem fakt neměla. Ale škola je škola a tam davy jsou..
Po středeční přednášce o astro jsem se cítila lépe a ve čtvrtek jsem s milovanou Rog šla na koncert do eSka - šlo mi hlavně o Dead Pope's Company, ale NoDistance Paradise mám taky ráda a v Perfect Erection hraje kamarádka..
Nakonec jsem byla ráda, že jsem se tam viděla s přáteli, které jsem jinak neviděla věky - např. Wojtyšek. Ale přešťastná jsem byla i ze setkání s Rog, Jazzem či Biv..
Dělo se tam toho plno, drahá mumú musela řešit své city a já měla taky hlavu plnou podobných myšlenek... Nakonec mumú odešla s M-mužem a já jsem doprovodila Honzíka do jiné hospody, která byla po cestě. Ale sama jsem už na ni neměla náladu. Doma jsem ještě chvíli zírala do stropu a přemýšlela o vztazích, životě, lásce, hudbě...
V pátek jsem v sekáči utratila peníze za plyšáky, což velmi infantilní, hloupoučké, možná trapné, ale mě se to přes to vše docela líbilo. Pak byla brigáda v KKC a pak v Anagu,kam ovšem T. přišla pozdě a já jsem si tak nějak uvědomila její ne příliš zodpovědný přístup k některým věcem (ale nechci jí křivdit, v něčem jiném je zas skvělá). Hovor byl spíše jejím monologem, já byla v nenáladě. Bohužel... a ani nevím přesně proč...
Sobota - akce u Bembů. Plno lidí a málo místa. Chvílemi klaustrofobie. Chvílemi moc hluku. Chvílemi jsem nedávala jejich oblizování. Chvílemi ona úplně jiná..neznámá.. Nakonec jsme s milým jeli domů - bylo to asi poprvé, co jsem tak nějak řekla svůj názor a udělali jsme to a... a asi jsem to dřív nikdy nedělala právě kvůli kecům, který budou mít ostatní, budu za debila, že chci něco jinýho, než co je naplánované.. a tak jsem se vždy přizpůsobovala.. Ale někdy snad můžu říct vlastní názor, ne? Už je na čase.. už bych měla.. (ted jen nevím, jestli to všechno s ní nějak řešit nebo to řešit nejdřív nějak v sobě sama si...)..
Ale víkend s mým nejdražším byl skvělý, veselý, radostný a depresivní nálady se ani neozvaly! Jupí!!!
ON je moje antidepresivní rybička!!!

...ve zkratce...

Výlet do Brna – parádní a nejlepší! Je úžasné opět spatřit ty, na kterých nám záleží a které máme tak rádi…
Masopust – velmi vydařený! Dostala jsem krásný kostým, s mým milým jsme k sobě ladili, své averze k různostem jsem zmírnila (možná zcela opomněla) a jen sem tam mě ohromilo, jak někteří lidé nedodržují svá slova, ať už při tom jde o jakkoliv hloupé a nevinné věci a záležitosti…
Regenerace vašeho šatníku – BOMBA! Zjistila jsem, že když vám kamarádka/jedna z nejlepších kamarádek/spřízněna duše píše SMS „Přijď!“, je jasné, že to opravdu stojí za to! A stálo!!! (Tímto veliké díky, meluzíno!!! :*)…
Takže nyní je můj šatník ochuzen a čtyři kousky, které stejně nebyly nošeny a obohacen o čtyři a půl, které nošeny jistě budou (tou půlkou je myšlena luxusní budna napůl s Rog). Dva kousky volají po „apgrejdu“, tak se na to někdy vrhnu (já nebo Rog nebo spolu)…
Plutoakce – no vlastně, z mega akce se stala komorní. Nic moc. Navíc zjištění, že v opilosti se věci OPRAVDU nemají řešit, že komunikace, jakkoliv pro vztah důležitá, dokáže pěkně váznout, jde-li o závažné věci, že náladovost není jen má výsada a že kniha „…a bude hůř“ vypadá velice lákavě…
A škola? Inu, začala. Už teď mám husí kůži z morfologie francouzštiny. Už teď se rozvrh trochu motá a plantá. Už teď bych měla mít vymyšlený téma bakalářské práce. Už teď bych chtěla mít všechno za sebou…
…ale život je boj… tak do boje!!!

(...o koncertovi a Avatarovi někdy příště...)

Coco avant Chanel

Mám šedivé období... Ne černé, kdy by bylo všechno špatně. Ale šedé, kdy je všechno nijaké...
Naštěstí se sem tam v té děsivé šedi objeví nějaký zlatavý paprsek nebo prostě něco barevného - např. večer s Coco Chanel a Rog...
A někdy je ta šedá trochu víc do černa... někdy až moc...
Ale slzy si nechávám pro sebe, v sobě, nepouštím je ven... Raději dělám, že je vše v pořádku... Proč? Asi nechci zatěžovat druhé svými problémy a nestojím o lítostivé pohledy. Všeho s mírou! I lítostivých pohledů... Nemám ráda, když jsem středem pozornosti...

...a doma už není "doma"... Je to všechno divný...