Od Čechova... Musím to ještě chvíli vstřebávat o samotě, ujasnit si všechny ty pocity, které jsem v sobě na chvíl utlumila, když jsme šli hned po představení na pivo. Bylo to silné představení. A zas tu začnu vzlykat, jak dlouho jsem nebyla v divadelním světě a jak jsem uchvácena a chci dobýt svět na těchto prknech slávy! Cha! Nějaká ta naivita se najde vždycky!
A nejhorší je co? Platonická láska... Ale když on je tak sladký!!! SHI*T!!!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat